|
|
Genetická struktura populací lína Tinca tinca (Linnaeus, 1758)
Lajbner, Zdeněk ; Linhart, Otomar ; Kotlík, Petr
Ačkoliv lín patří mezi hospodářsky významné druhy ryb a v současnosti zažívá intenzivní domestikaci, pouze několik málo studií se doposud zabývalo genetickou strukturou jeho populací. Předkládáme zde výsledky fylogeografické studie založené na datovém souboru souboru sekvencí DNA pro čtyři jaderné a jeden mitochondriální gen. Do studie byli zahrnuty vzorky z celého areálu rozšíření druhu včetně několika oblastí, kde byl lín vysazen člověkem. Naše analýzy ukázaly hluboké fylogeografické rozdělení populací lína na západní a východní evoluční linii s širokou zónou překryvu v Evropě. Chovné linie z Evropy jsou tvořeny směsí těchto evolučních linií. Budeme diskutovat pravděpodobné historické procesy, které vedly ke zjištěné situaci. Domníváme se, že ve formování současného fylogeografického vzoru hrál podstatnou roli tok genů zprostředkovaný člověkem.
|
|
|
Jak vlastně studovat rybí obsádky našich velkých nádrží?
Kubečka, Jan ; Matěna, Josef ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Frouzová, Jaroslava ; Hohausová, Eva ; Jarolím, Oldřich ; Jůza, Tomáš ; Kratochvíl, Michal ; Muška, Milan ; Peterka, Jiří ; Prchalová, Marie ; Říha, Milan ; Tušer, Michal ; Vašek, Mojmír
Kvantitativní průzkumy ryb údolních nádrží doznaly u nás v poslední době rychlý vývoj. Zejména pro studium ryb habitatů volné vody má zásadní význam zavádění vědeckých echolotů, tralů, tzv. nordických mnohoočkových tenatních sítí, košelkových nevodů a hlubinného agregátu. Jednodušší z uvedených metod tvoří základ metodiky doporučené pro průzkum větších stojatých vod v rámci rámcové směrnice EU o vodách. Kombinace všech uvedených metod s klasickými přístupy (zátahové sítě, bentická tenata) se pak používá pro tzv. komplexní odhad rybí obsádky, který zjistí abundanci, biomasu, druhové a věkové složení všech důležitých druhů ve všech důležitých habitatech nádrží. Největší potenciál pro další zdokonalování průzkumů představuje nasazení mnohokuželových akustických kamer a dořešení problémů s účinností tralových sítí pro odlov dospělých ryb.
|
|
| |
|
|
Individuální růst značkových jedinců kapra obecného (Cyprinus carpio f. domestica) ve dvou rozdílných nádržích povodí Moravy (ČR) v prvním roce po vysazení násad
Habán, V. ; Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Mareš, J. ; Peňáz, Milan
V příspěvku jsou uvedeny výsledky srovnání růstu značkovaných jedinců kapra obecného ve dvou rozdílných nádržích, Novomlýnské a Dalešické, v prvním roce po vysazení násady. Do Novomlýnské nádrže bylo vysazeno 10000 značkovaných jedinců a do Dalešické 4000 značkovaných jedinců kapra obecného. Růst kapra obecného byl v průběhu prvního roku expozice v mělkovodní Novomlýnské nádrži dvojnásobně intenzívnější(TL=46,4 cm, w=2,26 kg) než v hlubokovodní Dalešické nádrži (TL=37,0 cm, w=1,08 kg), která se vyznačuje specifickým hydrologickým režimem. Významné rozdíly byly zjištěny ve všech dalších sledovaných parametrech. Růst kapra obecného byl v Novomlýnské nádrži obdobný jako v rybničních podmínkách, kdežto v Dalešické nádrži jako v tzv. volných vodách.
|
host ::
RSS.